Transsibiřská magistrála: plánování

Projet Transsibiřskou magistrálu – 9 288 km dlouhou železniční trať vedoucí přes Sibiř napříč Ruskem – byl můj cestovatelský sen. Poprvé mě uchvátila, když jsem jako malý v zákoutích internetu narazil na český blog, kde popisovali, pro mě tehdy zcela nepředstavitelnou a magickou, cestu na trase Praha–Moskva–Peking, kterou autor vlakem absolvoval dokonce několikrát (vlakové spojení Moskva-Peking vede velkou část své trasy právě po Transsibiřské magistrále).

Další impulz byl, když jsme se v září 2016 šli na Jaroslavském nádraží v Moskvě podívat na odjezd vlaků do Číny a na ruský dálný východ. Dorazili jsme tam tehdy kolem jedenácté v noci a asi hodinu okukovali a fotili vlaky vyjíždějící na svou mnohadenní cestu. Na nástupišti byla výjimečná atmosféra. U každého z mnoha vagonů vlaků, jejichž konec jsme na obloukovém nástupišti nedohlídli, stáli průvodčí čekající na své cestující. Přes okna byly v osvícených interiérech vagonů vidět duchny a polštáře. Z komínků jednotlivých vagonů se lehce kouřilo. Soupravy vyrážely na trasu tak dlouhou, že pro mě bylo obtížné si to představit. Každý z vlaků měl před sebou cestu mnohem delší, než jakou jsem kdy urazil já.

Začátkem roku 2018 jsme se rozhodli, že na Transsibiřskou magistrálu vyrazíme. Postupně se zformoval plán letět do Moskvy a odtud s několika zastávkami projet Transsibiřskou magistrálu do Vladivostoku, odkud bychom se vrátili opět letecky.

Letenky, víza a mezinárodní řidičák

U nízkonákladové společnosti Pobeda v dubnu nakupujeme za 4 250 Kč na osobu (vč. 20kg odbaveného zavazadla) zpáteční letenky Bratislava-Moskva. U ruského Aeroflotu pak za 4 000 Kč jednosměrnou letenku Vladivostok-Moskva. Na tomto bezmála devítihodinovém vnitrostátním letu bylo v ceně ekonomické letenky 10kg příruční a 23kg odbavené zavazadlo a také dvě plnohodnotná jídla na palubě.

V létě pak vyplňujeme formuláře pro žádosti o víza a následně je vyrážím podat do Ruského vízového centra při generálním konzulátu v Brně. Náklady na jedno vízum, včetně zvacího dopisu, který jsme si předem koupili na internetu, jsou 2 300 Kč.

Jelikož si v Rusku plánujeme půjčit auto a řídit, necháváme si za poplatek 50 Kč vystavit mezinárodní řidičský průkaz (vzor Vídeň 1968) s platností na 3 roky. V Rusku je platný i vzor Ženeva 1949, který ale platí jen jeden rok.

Jízdenky na vlak

Nákup jízdenek na ruské dálkové vlaky je na internetu velké téma. Mnohde se lze dočíst o mnohahodinových frontách, které se stojí u prodejních okýnek na ruských nádražích. A také o tom, jak ten, kdo na nádraží v den zahájení prodeje nedorazí s několikahodinovým předstihem před otevřením příslušného okénka, nemá šanci lístky koupit. Tohoto využívají mnohé zahraniční agentury, které umožňují za tučnou provizi koupit lístky na libovolný vlak klidně rok dopředu. Nic z toho ovšem v době, když jsme Rusko navštívili my, už dávno neplatilo. Jízdenky lze pohodlně koupit online na oficiálních stránkách ruských železnic většinou 30 až 90 dní dopředu. V některých spojích sice levná místa mizela rychle, vždy si ale stačilo ohlídat datum zahájení prodeje pro daný spoj a lístky koupit ten den.

Itinerář jsme plánovali dlouho dopředu, aby byl tři měsíce před odjezdem už finální a my si mohli v klidu nakoupit jízdenky na naplánované přejezdy. Při našich vlakových přesunech jsme většinou cestovali v Plackartě, kterou považuji za vůbec nejlepší způsob cestování vlakem, a výjimečně ve čtyřmístném kupé.

Ubytování

Poté co jsme nakoupili jízdenku do daného města, jsme si tam hledali ubytování. Všechna ubytování jsme objednávali přes booking a pokud to bylo možné, tak jsme je rovnou platili kartou. Nejčastěji jsme nocovali v samostatném pokoji v hostelech. Celkem 8 nocí jsme spali ve vlaku.

Půjčení auta

Půjčení auta jsme měli v plánu v Jekatěrinburgu, Ulan-Ude a Vladivostoku. Velkým nadnárodním půjčovnám, jako je např. Hertz, jsme se chtěli především z důvodu ceny vyhnout, a tak jsme za zlomek ceny využili místních půjčoven. Ačkoli jsme ve všech případech měli auto zamluvené předem, reálně se vše řešilo až na místě. Ve Vladivostoku se nám to bohužel vyřešit nepodařilo a auto jsme si tam nakonec nepůjčili.

Kolik to stálo

Celkově nás tato 24denní cesta v roce 2018 vyšla na 34 620 Kč na osobu. V částce jsou zahrnuty veškeré výdaje včetně víza, cestovního pojištění, letenek, jízdenek, půjčení aut, všech výdajů na místě a nakoupených suvenýrů. Na místě jsme utratili 8 740 Kč na osobu, zbylých 25 880 Kč jsme zaplatili předem ještě z Česka.

Publikováno: 05. 11. 2023

Rusko Vlakem Asie Obecné info

Následující Transsibiřská magistrála: Moskva